onecne našel vrch, s nehož se otevíral daleký výhled. Na nem ve skrytu hustého lesa pocal budovati hrabe nový hrad. Najal delníky a porucil své celedi, aby nakoupila v kraji uvnitr zeme zásoby jídla a dopravila je nepozorovane k lesnímu hradu. Zatím co se plnily sklepy, vyrustaly do výše hradby, prohluboval se príkop a zanedlouho stál hrad pripraven k obývání. Aby nikdo neprozradil místo, kde hrad stojí, kázal krutý hrabe své celedi pobýti všechny delníky, kterí o hrade pracovali. A když rozkaz jeho vykonali, zbavil se stejne krutým zpusobem i své celedi. Vlákal ji do sklepa, bedneného drevem, uzavrel ji v nem a spálil ohnem.
ak melo býti navždy utajeno místo, kam unesl císarovu dceru. Štastne plynula léta na hrade skrytém v lesních tišinách, jichž klidu nerušila žádná noha lidská. Teprve po peti letech zavítal na hrad první host.
ísar se svým dvorem dlel tehdy v Rezne, odkudž se jednoho dne vydal na lov do pohranicních hvozdu. Zabloudil v lesích, a když se nemohl nikoho ze své družiny dovolati, pustil se podél potoka, doufaje, že u neho najde lidská obydlí. Tak se dostal až pod hrad, v nemž žila jeho dcera s nezvaným zetem.
patriv na vrchu vystupovati kour, vystoupil císar vzhuru a objevil tam neznámý mu hrad. Stanul pred hradem, zavolal o pomoc. Prišel mu vstríc hrabe Oldenburský. Císar se mu nedal poznati a požádal ho o pohostinství, ježto prý zbloudil na lovu v techto lesích. Hrabe vpustil lovce do hradu a co nejlépe jej hostil, nebot sám již dlouho toužil po lidské spolecnosti a po zprávách, co se deje ve svete.
ísar zatajil svoje pohnutí a neprozradiv se jediným slovem odešel z hradu. Veliký hnev stále ješte háral jeho duší a žilami bourila mu pomstychtivost. Vrátil se štastne k své družine, sebral oddíl ozbrojencu a vytáhl s ním proti hradu, skrytému v lesích.
entokráte neuvítal ho pán hradu usmevavou tvárí, nýbrž poznav zradu uchýlil se za hradby a chtel odtud celiti vojsku. Jeho zbrane, odpocívající po léta v klidu, úplne propadly zkáze. Šípy zrezavely, tetivy ztrouchnively, kopí zpuchrela… Pád hradu byl neodvratný. Bylo otázkou nejbližší chvíle, kdy bude obsazen vojskem a jeho pán zajat a na hrdle ztrestán.
Ve chvíli, kdy se vojsko chystalo uderiti na hrad, vystoupila na arkýr císarova dcera. Sepjala prosebne ruce, zavolala na otce zoufalým hlasem:
„Slituj se, otce, odpust nám a zapomen! Pro svou lásku jsme již oba dost vytrpeli dlouhým odloucením od sveta. Vezmeš-li život muži, jehož jsem si zvolila za manžela, ani já nechci déle žíti a vrhnu se k tvým nohám dolu se skály. Bez muže jen mrtvá v tvou náruc se vrátím!“
akolísal se císar v úmyslu potrestati únosce smrtí, a když i jeho dvorané vrele se za neho primlouvali, obmekcil své srdce a prijal uprchlíky na milost. Tu byl ihned spušten z hradu most a na hrade bylo hlucne oslaveno usmírení. Poté odvezl císar dceru svou i zete k svému dvoru a kázal, by byl opuštený hrad ponechán svému osudu.
Josef Pavel, Povesti ceských hradu a zámku
Tolko o vzniku hradu hovori povest. A co na to historia?
Hrad Primda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Cechách. S pocátky hradu Primdy je tradicne spojován údaj kronikáre Kosmy vztahující se k roku 1112. Tehdy nejací Nemci založili v Ceském pohranicním hvozdu nedaleko Belé nejmenovaný hrad. Jeho stavebníkem byl pravdepodobne Depolt II. z Vohburgu. Ceský kníže Vladislav, sám v cele vybraných válecníku, hrad dobyl a osadil ceskou posádkou. První historická zpráva pochází z roku 1126. Ve 12.-14.století náležela Primda mezi nejvýznamnejší královské hrady. Nejeden ceský panovník však okusil také útrapy zdejšího královského vezení. Mezi 1148-1150 a 1161-1173 tu byl veznen Premyslovec Sobeslav II. V roce 1247 skoncil ve zdejším vezení po nezdareném pokusu o prevrat i pozdejší ceský král Premysl Otakar II. V období vlády Lucemburku došlo k prvním zástavám hradu. Za zástavních majitelu Boršu z Oseka se hrad stal útulkem loupežníku. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kterí ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá. Na konci 16. století je primdské panství rozprodáno a hrad se mení ve zríceninu.
Hrad Primda bol v r. 1962 vyhlaseny za narodnu kulturnu pamiatku. Ruina hradu sa od roku 2000 opravuje. Na samotnu ruinu je zakazany vstup kvoli moznosti urazu (moznost uvolnenia sutiny), vo vlastnom zaujme ho respektujte.
Vychutnajte si pohlad na hrad, najdite jeho poklad a uzite si pekne vyhlady na okolitu krajinu Ceskeho lesa. K najdeniu pokladu a k opatovnemu schovaniu budete potrebovat asi 1m dlhu hul. Prajeme Vam prijemnu zabavu :-)
Po naleze tejto cache mozete pokracovat po hrebeni na vrchol Primdy a najst Primda view cache.
Saman Team
The castle on the Primda (Pfraumberg) mountain was already mentioned in 1126 and is said to be the second-oldest stone castle in Bohemia. It has served several times as a dungeon for state prisoners. Among its prisoners were the later Duke Sobeslav II (1148–1150 and 1161–1173) and the later King Premysl Otakar II (in 1247). The castle was remodelled in the 14th century and was conquered by the Hussites in 1427. After 1592 the castle fell into dereliction.
The ruin of the Romanesque castle is yet under reconstruction. It is prohibited to go inside of the ruins (due to the possibility of injury), please, respect it.
This cache will offer you the nice vistas from the castle location. You will need about 1 m long stick in order to retrieve (and hide back) the cache. Find the Primda treasure and enjoy it :-)
After your find you can follow the summit to the top of the hill and find the Primda view cache.
Saman