Krabička vás zavede na okraj pastviny na jihovýchodním svahu Křemelné. Místo má své kouzlo pro úchvatný výhled, ve kterém jsou ingredience v podobě lesů, luk, mezí, samotných stromů, údolí, domů, vrcholů namíchány téměř v ideálním poměru. Snad si dokážete odmyslet 100kV elektrické vedení a třeba i kravská lejna.
Před sedmdesáti lety by byl výhled zcela jiný – blízká cesta by se nekroutila v serpentinách, vedla tenkrát k Babylónu přímo, o kus dál. Na jejím začátku byla tehdy hlavní část Prostředních Paští (Mitter Waid), osady tvořící jádro celých Paští. Možná až sem by se večer doneslo cinkání sklenic a jiný lomoz od paštěcké hospody, možná by se přes den linuly k obloze proužky dýmu, když hospodyně připravovaly večeři.
Paště
Paště – souvisí snad toto jméno s paštikou, pastou či pastmi pytláků? Nejstarší zápis z roku 1606 uvádí „aus Waid“, v roce 1618 zapsala komise sčítající obyvatelstvo do českého zápisu označení „Na Veydě“ a také „Weyda“, v německy psaném urbáři z roku 1630 jsou obyvatelé Paští označeni „die von der Weit“ a také „in der Weiden“. Lokální badatel, nýrský učitel Josef Blau, viděl původ označení místa ve spojení „in der Weite“, které mohlo označovat místo odlehlé a vzdálené. Historik Holý se klonil k výkladu, že český název „Paště“ i německý název „Waid“ jsou odvozeny od „pastvy“ a „pastviny“, německy „die Weide“.
Od počátku ...
Vznik Prostředních Paští je spojen se sklářstvím, neboť i tu hořel oheň v huti. První zmínka pochází ze Štědrého dne roku 1606, kdy zdejší skelmistr Hans Hasenkopf, přiblížený dále „aus Waid“, dodával páteříky dvěma obchodníkům. Další záznam je z roku 1608, kdy původní provozovatel Martin Zoglauer prodal paštěckou páteříkovou huť Hansovi Hasenkopfovi.
Sklářům se však na Paštích příliš nevedlo, což dokládá zápis berní ruly z doby třicetileté války zmiňující Matěje Hasenkopfa, který vyráběl skleněná rosaria (růžence), ale neprosperoval. Roku 1688 je jako huťmistr na Paštích přípomínán Veit Haas. V té době už sklářství nebylo jedinou obživou a zemědělské hospodaření definitivně zastínilo sklářství, když byl okolo roku 1750 vystavěn velký statek Korlhof (waypoint R4). Prostřední Paště se spolu s ním začaly rozrůstat, protože 120 hektarů pozemků potřebuje péči více rukou než by mohly zvládnout ruce jediné rodiny. Stavěly se další domy, u nich kolny a stodoly. Majetek se také dělil, což dalo vzniknout samotám Polihof a Grankbauerhof, které též patřily k Prostředním Paštím.
... až na jejich konec
Zdroj: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií, Česká geologická služba
Autor: Martin Čejka (větší rozlišení)
Než byli obyvatelé Prostředních Paští vyhnáni, tvořilo Prostřední Paště zhruba 9 domů od křižovatky podél cesty k Laguně na Křemelné. Přímo u křižovatky byla paštěcká hospoda č. 266 (waypoint R1), vystavěná původně jako výminek ke Korlhofu. Naproti ní stával na stavební parcele č. 384 dům paní Theresie Wienerl s malým obchůdkem (waypoint R2). Paní Malá vzpomíná na nelehký životní osud této ženy, které nejprve zemřel její první manžel Schneider, později oba jejich synové Wenzel a Karl padli na východní frontě. Když se provdala znovu za Franze Wienerla a povila syna Herberta, padl i druhý manžel ve válce.
Na druhé straně křižovatky stály domy patřící do majetku dvora Korlhofu – podružní dům čp. 14 (waypoint R3) na místě dnešního odpočívadla, sousední větší dům čp. 226 (waypoint R8) a níže položený samotný Korlhof čp. 13 (waypoint R4). Tyto domy patřily Karlovi Schöderovi s manželkou Marií – jeho otec Johann Schöder koupil statek Korlhof od Hasenkopfů v roce 1923.
Autor: Martin Čejka (větší rozlišení)
Další dům u cesty klesající k řece bylo čp. 10 (waypoint R6) ve vlastnictví Adolfa Dürmaiera, k hospodářství patřil i podružní domek čp. 12 (waypoint R5). Mezi ně byl vmáčknut dům čp. 11, který patřil ke vzdálenějšímu domu čp. 9 (waypoint R7), jehož majiteli byli Pauline Wolf a Anton Edenhoferovi. Zajímavostí je, že statek zvaný Edenhof stával na protějším svahu na Sedle.
V roce 1946 byli všichni obyvatelé Prostředních Paští vyhnání do Německa a osada začala pomalu pustnout. Zkázu velmi urychlil vznik hraničního pásma a vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda po roce 1950, neboť veškeré domy byly srovnány se zemí. Degradovalo i okolí: ještě v 50. letech byly zdejší louky a pastviny domovem mnoha vzácných a chráněných druhů. Zemědělské úpravy směřující k větší produkci jako plošné odvodnění či scelení drobných pozemků byly společně s přehnaným hnojením příčinou pro vymizení mnoha zajímavých rostlin i živočichů vázaných na jejich přítomnost. Jiný způsob hospodaření společně se sukcesí na menších plochách formovaly podobu, kterou dnes pozorujete.
Výhled
Pastvina nad Prostředními Paštěmi nabízí výhled do čtvero údolí: zcela vlevo protéká Otava od Čeňkovy Pily směrem k Paštěckému mostu, uprostřed se sbíhají svahy do Povydří, před vámi je v hloubi údolí řeky Křemelné a zcela vpravo údolí Sekerského potoka, jejího přítoku.
Hor na obzoru není mnoho, ale stojí za návštěvu: nad Paštěmi se v dáli vypíná rozložitá Huťská hora, která přechází v Břemeno, jednu z velmi plochých tisícovek. Nevýrazné hřbety pokračují dále vpravo, až se náhle vypíná nad Povydřím výrazný zub Sokolu/Antýglu, aby jeho linie klesala k Jelenímu vrchu. To se už dostáváme ke kopcům obklopující osadu Sedlo. Menší vlevo je Sedelský vrch, větší a vyšší vpravo Spálený vrch. Za ním v pozadí vystupuje Oblík, vpravo od něj vpředu Zelená hora a za ní Jezerní hřbet. Přejeme vám hezké počasí a nějakou hru světel a stínů, abyste si tento kouzelný výhled užili.
Kudy ke krabičce
Po zeleně značené turistické trase můžete přijít od Paštěckého mostu či od Zadních Paští na rozcestí u paštěcké hospody, kde odbočíte na cestu vedoucí do svahu. Po stejné cestě byste přišli z opačného směru od Paštěcké Paseky.
Série na Křemelné
Projděte se s námi po svazích výrazné šumavské hory Křemelné a nalezněte harmonickou krajinu přetvořenou člověkem, přesto mnoho desítek let opuštěnou. Navštivte místa připomínající zlatý poklad v jejích hlubinách, obejměte stromy věkem překlenující staletí, procházejte se rozlehlými lesy, objevujte usedlosti zmizelé v propasti času, zastavte se u nově obnovených kaplí, či se posaďte do trávy se svačinou a užívejte úchvatných vyhlídek. Půvabně osamělá Křemelná na vás čeká, abyste ji mohli důvěrně poznat, dokážete-li respektovat její přírodu a klid. Naše krabičky vám budou spolu se vzpomínkami zdejší rodačky paní Marie Malé průvodcem po cestách, loukách, lesích a také v čase. Najdete-li je všechny včetně čísel, je pro vás připravena krabička navíc jako malá odměna.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!