Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Mezi čtyřmi vesnicemi – Vřeskovicemi, Lhovicemi, Ježovy a Biřkovem – se rozkládá rozsáhlé polesí, ve své severní části zvané též Vřeskovský les. Z lesa vykukuje čtvero vrcholů – Kněžhora, Ostrý vrch, Ve Spáleném a Stříbrnice. Z hlediska geomorfologického členění náleží do Poleňské pahorkatiny.
Poslední jmenovaný vrchol, Stříbrnice, je nejvyšší, dosahuje nadmořské výšky 539,9 metru. Terén v okolním polesí převyšuje přibližně o 40 metrů, střed Lhovic o 130 metrů. Její hřbet je protáhlý k severovýchodu, nejprudší svahy jsou na jihovýchodě ve směru na Lhovice.
V blízkosti vrcholu ukrytého kdesi v mladém borovicovém porostu prochází hranice katastrálních území Lhovic a Vřeskovic, která je značena číslovanými žulovými patníčky a také starší brázdou. V dobách, kdy nebyla možnost zpracovat přesné mapy, se hranice panství vyznačovaly v lese zídkou z kamenů, příkopem či brázdou, neboť takovou ani jeden z nich není vůbec snadné přestěhovat.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Nedaleko keše je také malý historický lom. V 15. století v něm bylo švihovskými pány hledáno stříbro, snad právě stavitelem tamního slavného vodního hradu, Půtou. Zda Stříbrnice svým jménem popletla šlechtice či naopak jméno získala v souvislosti s dobýváním cenného kovu, není známo.
Severovýchodně od vrcholu vyvěral železitý pramen zvaný Dobrá voda. V jeho blízkosti se nacházely mezi roky 1839–1865 lázně, které přejaly název kopce. Pro zvýšení odběru byly vykopány tři studně, nejhlubší snad měla dosahovat 35 metrů. Vodou se léčilo srdce, možná i žaludeční problémy. Aby panstvo mělo příjemnou cestu, vedla k lázním lesem dlážděná cesta, po kterém mohla vrchnost přijíždět kočárem. Objekt lázní se dostal do majetku tehdejšího korunopoříčského panství (tj. červenopoříčského), dále ale náležely do katastru Vřeskovic.
Lázně se časem staly zájezdním hostincem, později sloužily jako hájovna, dnes je budova v soukromých rukou. Dvě ze studní byly zasypány, zmíněná dlážděná cesta je zarostlá mechem, rostou na ní i borovice. Na lepších mapách je objekt bývalých lázní označen jako Hůrky (Hůrka), my nabízíme waypoint R1. U lesa nad lázněmi (waypoint R3) je vynikající výhled na okolí Švihova, z konce polní cesty (waypoint R2) pak na Stramchyni, Vřeskovice a okolí Přeštic.
Od Vřeskovic vede polní cesta směřující na jih, k Hůrce. Končí však kousek od lesa a posledních několik desítek metrů je nezbytné překonat po okraji pole. V lese brzo narazíte na cestu, která vás po nejmírnějším svahu dovede až do blízkosti vrcholu.
Zkusit můžete také druhou cestu od Vřeskovic, která vede k jihozápadu. Přivede vás k lesu a povede vás i dál. Přibližně 400 metrů od počátku lesa by měla být po levé straně odbočka či průsek stoupající k vrcholu, nezkoušeli jsme.
Poslední přístupová cesta vede ze Lhovic. Po severní straně rybníka na návsi se vydáte na západ směrem ke kravínu. Obejdete jej a budete pokračovat po cestě k lesu. Cesta je sjízdná, ale místo na zastavení naleznete buď u kravína nebo až v lese.
Cesta lesem pokračuje až k rozcestí "U Obrázku" (waypoint R5), kde se křižují cesta z Vřeskovic do Ježov a cesta z Biřkova do Lhovic. Na borovici se směrovkami na jednotlivé vsi je pověšen svatý obrázek a dvojice křížů, podle nichž se rozcestí jmenovalo dříve "U Kříže" nebo "U Černého kříže". Říká se, že pod stromem přečkal jakýsi pocestný bouřku i přes to, že do stromu samotného uhodil blesk. Takový zázrak byl důvodem pro umístění obrázku i pozdějšího vynechání stromu při kácení. Na rozcestí se vydáte vpravo a po pár metrech odbočíte do lesa (waypoint T1), kde po vyznačené hranicí katastrálních území dojdete až na vrchol.
Keška je součástí série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Série si klade za cíl ukázat vám nádheru původních smíšených lesů a krásné výhledy, ale také protáhnout vaše těla a pořádně vám ošoupat nožičky. V logbooku naleznete číslo, které si dobře poznamenejte, bude se vám hodit.
Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA