Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Chlum je pravděpodobně nejvýraznějším kopcem Sedmihoří a samozřejmě patří mezi sedmero hlavních kopců, které daly pohoří jméno. Zcela zalesněný hřbet leží v severozápadní části vrchoviny, mezi nejvyšším Racovským vrchem a mnohem nižším kopcem Nad Myslivnou. Hřbet, jehož délka dosahuje 2 kilometrů, je protáhlý ve směru JZ–SV, přičemž svahy do Mezholezské kotliny jsou obvykle příkřejší než svahy vnější.
Z hřbetu Chlumu vystupuje hned trojice vrcholů a jméno získal i nejzápadnější spočinek. Kóta 571,5 m nad turistickým rozcestím Pod Racovským vrchem je nepojmenovaná. Tento vrchol je mělkým sedlem spojen s Malým Chlumem, který dosahuje do nadmořské výšky 582 metrů. Výraznější sedlo odděluje Malý a Velký Chlum. Hlavní vrchol dosahuje nadmořské výšky 609,5 metrů a je druhým nejvyšším kopcem pohoří. Vnitřní kotlinu Sedmihoří i vnější okolí převyšuje o zhruba 140 metrů. Protáhlý výběžek hřbetu na severovýchodě v nadmořské výšce přibližně 530 metrů získal jméno Ovčí vrch, byť jde jen o spočinek na svahu Chlumu.
Na Velkém a Malém Chlumu se rozkládalo pravěké výšinné hradiště a sídliště. Podle průzkumů je pravděpodobné, že mělo dvoudílnou dispozici: na Velkém Chlumu byla akropole, jehož opevnění, na severovýchodě dokonce zdvojené, se lépe zachovalo, na Malém Chlumu a v sedle mezi oběma vrcholy pak bylo předhradí s méně rozpoznatelným opevněním. Opevnění celkově vymezuje plochu mezi 10–12 ha, což z něj činí čtvrtou největší lokalitu v západních Čechách. Tak rozsáhlé hradiště je však v příslušném civilizačním horizontu naprosto nezvyklé.
Datace hradiště je možná jen prostřednictvím archeologického průzkumu a určení nalezených artefaktů. Při průzkumech v letech 1985–1987 bylo nalezeno přes 7 tisíc keramických úlomků. Jejich naprostá většina náležela dle způsobu zdobení do období starých mohylových kultur, přičemž styl výzdoby odpovídá nálezům z 13 km vzdáleného výšinného hradiště na Černém vrchu u Svržna. Dvacetina nálezů byla přiřazena k nynické skupině pozdní doby bronzové a pozdně halštatského období. Stopy po mladších kulturách byly nalezeny výhradně na vrcholu Velkého Chlumu, akropoli hradiště a patrně jsou stopami po jejím novějším opevnění. V sondě provedené na území akropole byly nalezeny také stopy staroslovanské osídlení.
Archeologové se také zamysleli nad tím, co zde lidé vlastně dělali. Velké převýšení, strmé svahy, špatná dostupnost vody a extrémní klimatické podmínky (až 160 dní za rok, kdy teplota klesá pod bod mrazu) nedovolují uvažovat o zemědělské obživě obyvatel hradiště a sídliště. Co bylo důvodem pro život právě zde? Mohlo jím být naleziště cínovce (kasiteritu) v potocích Mezholezské kotliny či ložisko na samotném vrcholu Chlumu. Zvláště, když u zmíněného nedalekého hradiště Svržno byla ložiska mědi.
Krabička patří do série kešek, která udělá radost nejen geocacherům, ale i radioamatérům, kteří se účastní programu Summits on the Air (SOTA) neboli Vrcholy v éteru. Radioamatéři mohou totiž získat také body za aktivaci vrcholu. Za aktivaci Chlumu jsou 4 body a jako první je 26. července 2007 získal OK1JOC/P. Summit caching je aktivita nezávislá na oficiální části programu SOTA.
Bude-li keška na Chlumu vaší první v Sedmihoří nebo jedinou za výlet, pak svoji cestu začněte v Darmyšlí. Na waypointu P1 je možné zaparkovat auto při okraji silnice a pak sledovat zeleně značenou turistickou trasu ve směru na jih. Dovede vás až do sedla mezi Chlumem a vrchem Nad Myslivnou (waypoint T1), kde odbočíte vpravo na cestu vedoucí po hřebeni.
Máte-li čas a chcete-li si Chlum skutečně vychutnat, nestoupejte hned na vrchol, ale odbočte na cestu, která po vnitřní straně a po vrstevnici vrchol Chlumu obchází. Budete odměněni procházkou pod mrazovými sruby vystupujícími z travnatých svahů. Až dojdete do sedla mezi Malým a Velkým Chlumem a začnete od waypointu T2 stoupat výše, uvidíte Chlum a jeho žulové království z nejkrásnější strany.
Na vrcholu Chlumu je jen pár míst, odkud je vidět mezi stromy do kraje, a někdejší rozhledna je již dávno naprosto nepoužitelná. Postavíte-li se na waypoint R2, tak průhled mezi korunami stromů bude mířit přímo na 50 km vzdálené vrcholy Ostrého a Velký Javor. Nebude-li perfektní výhled, můžete si prohlédnout malý tunel na waypointu R1.
Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.
Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.
Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.
Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA